Domů Zahrada Česnek – pěstování, tipy pro zahrádkáře

Česnek – pěstování, tipy pro zahrádkáře

Česnek setý (Allium sativum), někdy též česnek kuchyňský, je vytrvalá bylina z čeledi amarylkovitých. Je příbuzný póru, cibuli a pažitce. Pochází z oblasti střední Asie, především z Mongolska, kde rostl planě druh Allium longicuspis, z něhož se později vyvinul česnek, který známe dnes. Tato oblíbená zelenina se dá v našich klimatických podmínkách bez problémů pěstovat.

Česnek má lodyhu vysokou asi 40 cm, kulovitá cibule je složena z podlouhlých pacibulek (stroužků), které jsou kryty obalem bílé až purpurové barvy. Listy česneku jsou jednoduché, přisedlé, květy jsou oboupohlavné, ve vrcholovém květenství se vytváří zdánlivý okolík, ve skutečnosti však jde o květenství zvané šroubel. Okvětí se skládá z 6 okvětních lístků zelenkavě bílé až růžové barvy.

Pěstování česneku

Výsadbu česneku provádíme na podzim a v letních měsících následujícího roku sklízíme zralé plody, které následně sušíme. Abychom se mohli do pěstování česneku pustit, musíme si sehnat kvalitní a zdravou sadbu. Palice rozebereme na jednotlivé stroužky, které neloupeme, ale namoříme je některým z vhodných přípravků (Sulka, ROVRAL FLO, ROVRAL 50WP nebo BENLATE). Moření česneku trvá zhruba 12 hodin, necháme jej tedy mořit přes noc. Mořením česnek ochráníme před vlnovníkem česnekovým.

Pro pěstování česneku je vhodné slunné stanoviště, ne však přímé sluneční světlo. Půda by měla být propustná, dobře zpracovaná a měla by obsahovat dostatečnou dávku živin. Výsadbu je třeba zahájit v době, kdy teplota neklesne pod 9 stupňů Celsia (ideální je tedy říjen). Stroužky by jinak napadly plísně rodu Fusarium. Hloubka samotné výsadby by se měla pohybovat kolem 6 centimetrů. Česnekové stroužky sázíme s použitím sázecího kolíku do řádků vzdálených 25 – 30 cm a v řádcích na vzdálenost 10 cm. Stroužek umístíme podpučím dolů a zem lehce utužíme. Během růstu česneku by se měla půda prokypřovat, hluboká kultivace však není příliš vhodná. Záhony je třeba také pravidelně odplevelovat, dále je třeba odštipovat vrcholy s pacibulkami ve chvíli, kdy se objeví květní stvol. Česnek nepotřebuje moc vody, ale půda by neměla zcela vyschnout.

Pokud jsme půdu pro pěstování česneku předem správně připravili, nemusíme česnek již hnojit. Má krátkou vegetační dobu a tak nepotřebuje mnoho živin. Nesnáší přímé hnojení chlévským hnojem, případné hnojení se tak může provádět například pomocí Cereritu. Doba sklízení závisí na odrůdě česneku. Paličáky by se měly sklízet, když na nich ještě zůstává pět dužnatých listů, zatímco nepaličáky je třeba sklidit v momentě, kdy je nať položená na zemi. Česnek je třeba sušit i s natí, hezky vypadá, když je svázán do copů. Česnek skladujeme na chladnějším místě, v dobře větrané a suché místnosti.

Druhy česneku

Česnek se dělí na paličáky a nepaličáky:

Paličáky (vybíhavé) – tvoří je kroutící se květní stvol s pacibulkami a stroužky ve velké nafialovělé cibuli
Nepaličáky (nevybíhavé) – nevybíhají do květního stvolu a nevytvářejí pacibulky. Stroužky v cibuli jsou bílé.

Z pěstitelského hlediska je možné česneky rozdělit na ozimé, výnosnější s výsadbou na podzim, a na jarní, které vysazujeme na jaře. Jsou sice méně výnosné, ale zase trvanlivější. Kromě česneku kuchyňského u nás planě roste ještě řada druhů česneku, jako je medvědí, polní a jiné. Jejich čerstvé listy se mohou zjara používat jako koření, protože jsou velmi aromatické. Existují také okrasné česneky, jako je česnek perský, aflatunský (Allium aflatunense), česnek kýlnatý (A. carinatum sp. pulchellum), Česnek obrovský (A. giganteum), česnek Christophův (A. christophii), česnek vysokohorský (A. oreophilum), česnek karatavský (A. karataviense) či česnek kulatohlavý (A. sphaerocephalon).

Česnek a účinky na lidské zdraví

V česneku je mnoho pro člověka prospěšných látek. Česnek je velice bohatý na vitamíny skupiny A, B i C. Obsahuje množství aminokyselin, minerální látky, jako je selen, vápník a jód i esenciální oleje. Dalšími látkami obsaženými v česneku jsou flavonoidy, polysacharidy, saponiny, lektiny atd. Díky obsahu alicinu má antibakteriální a antivirové účinky. Pozitivně působí na obranyschopnost organismu a trávení. Antioxidanty v něm obsažené zároveň chrání naše tělo před rakovinou. Česnek snižuje srážlivost krve i krevní tlak, pomáhá předcházet chorobám srdce, kardiovaskulárním chorobám i kornatění cév. Jeho konzumace se doporučuje při plísních, mykóze, onemocnění horních cest dýchacích, je vhodný také k eliminaci střevních bakterií, při nadýmání i proti střevním parazitům. V kombinaci s medem se často používá při léčbě chřipky a nachlazení.

Žádné komentáře

Napsat komentář