Domů Stavba a rekonstrukce Dvojí tvář šindelových střech

Dvojí tvář šindelových střech

Střechy pobité šindelem připomínají kouzlo starých časů. Krytina ze štípaného dřeva dokáže odít libovolný tvar střechy, patřící většinou památkově chráněným objektům. Díky moderním konzervačním látkám, jež podstatně prodloužily životnost šindelů, ji však lze použít i na nové dřevěné i kamenné domy, zahradní altány či pergoly.

Dřevěný šindel patří k nejstarším typům krytiny a během staletí byl doveden k poměrně vysoké dokonalosti. Klínovitě tvarovaná prkénka umožňují pokrývat prakticky všechny druhy střech a spojují přitom výhodu lehké konstrukce a možnost krytí sklonu střechy od dvaceti do devadesáti stupňů – lze jimi tedy chránit i stěny. Malé rozměry šindelů a systém jejich skládání umožňují zvládnout i značně komplikované tvary a detaily. K nevýhodám šindelů sice patřila menší odolnost proti povětrnostním vlivům a vyšší hořlavost, ty lze však eliminovat s pomocí moderních metod.

CO JE KLASICKÝ ŠINDEL

Šindele mají rozměry 300 až 600 mm při tloušťce 1,5 cma dělí se podle způsobu výroby na řezané a štípané. Kvalitnější štípaný šindel se vyrábí štípáním ze špalků. Hotové šindele jsou na jedné straně opatřeny břitem, na druhé drážkou, aby do sebe zapadaly, a na krovní konstrukci se přibíjejí hřeby, někdy ve dvou vrstvách. Nejvhodnějším materiálem používaným k výrobě šindelů je smrk,modřín nebo jedle.
Řezaný šindel je méně kvalitní, protože jsou řezem přerušena dřevní vlákna a výrobek pak hůře odolává povětrnostním vlivům. Proto je také levnější.

OCHRANA DŘEVĚNÉHO ŠINDELE

Největší dohady se vedou o trvanlivosti šindelů. Ty se před konečným použitím hloubkově impregnují fungicidními a insekticidními přípravky poskytujícími dlouhodobou ochranu proti dřevokaznému hmyzu, houbám a plísním. Zkušenost napovídá, že zejména plochy střech vystavené intenzivnímu slunečnímu svitu vykazují větší ohrožení šindele a jeho poškození povětrnostními vlivy. Proto se doporučuje položený šindel impregnovat horkou fermeží, která proniká hluboko do dřeva. Modřínové šindele, plné pryskyřice, údajně takovou údržbu nepotřebují.

DŘEVĚNÝ NEBO PLASTOVÝ?

Díky rekonstrukcím historických budovu nás vznikly firmy, jež technologii šindelů nabízejí i proběžná stavení. Pokud jde o cenu, je nadstandardní. Levnější alternativou k dřevěným šindelům je jejich imitace z plastu. Výhodou je dlouhá životnost bez nutnosti údržby. Povrchovým vzhledem, s výraznou kresbou letorostů, se podobá letité šindelové krytině a také způsob montáže je obdobný. Je rovněž finančně dostupnější. Nároží či úžlabí se vykrývají zkosenou šablonou, nepoužívají se žádné hřebenáče nebo vyplechování. Přechod mezi sousedními stranami střechy je tak plynulý a střecha zhotovená ze šindele je na první pohled odlišná od ostatních svým měkkým malebným vzhledem.

NOVINKA NA TRHU

Relativně nedávno pronikla na české střechy nová krytina – asfaltový šindel. Usnadnily mu to výhody, kterými disponuje proti konkurenci. Tou hlavní je hmotnost kolem 10 až 12 kg na m2, takže příliš nezatěžuje střešní konstrukci. Další předností je jeho tvarová přizpůsobivost – lze jej použít jako spolehlivou střešní krytinu i na komplikovanějších tvarech střech, které by se jinak staly rizikovým místem střešní konstrukce. Výhodou asfaltového šindele je možnost použití při rekonstrukci starších střech, jejichž krov neunese větší zatížení. O trvanlivosti tohoto typu pokrytí střechy u nás zatím nemohou příliš hovořit zkušenosti, výrobci ale uvádějí trvanlivost kolem třiceti let, vypovídající může být i poskytovaná záruka, která se pohybuje v rozmezí patnácti až pětadvaceti let.

DO KAŽDÉHO POČASÍ

Pro trvanlivost střech je rozhodující tloušťka šindele – čím je silnější, tím je kvalitnější. Asfaltové šindele nepodléhají rzi, normálním pohybům stavby nebo silnému větru, proto není nutné šindelovou střechu lakovat, natírat nebo nějakým jiným výrazným způsobem opečovávat. Díky pokládce na dřevěný záklop unesou šindelové střechy i nebývalé zátěže sněhu. Oblibu si získaly také díky tlumicímu efektu – nepropouštějí do podkroví hluk vytrvalých silných dešťů či větru.

ZA PÁR DNÍ I S DETAILY

Pokládka asfaltových šindelů je relativně jednoduchá a rychlá, novou střechu je možné mít hotovou během několika málo dní. Kromě toho lze bez problémů modelovat různé architektonické detaily, jako jsou okna, vikýře nebo věžičky, protože šindel věrně kopíruje podklad. Jediným typem šindele je možné pokrýt celou střechu, takže působí kompaktně a není třeba dokupovat nákladné příslušenství. Pod šindelovou krytinu se pokládá podkladní pás, který chrání dřevěný záklop proti zatékání dešťové vody a slouží jako pojistná hydroizolace. Jeho použití také minimalizuje vznik nerovností zapříčiněných nestejnou tloušťkou záklopu.

ODVĚTRÁNÍ STŘECHY

Pokud se šindelová střecha neventiluje, vzrůstá pod ní teplota. Střešní konstrukce stárne mnohem rychleji. Odvětráním střechy se teplota střechy i prostoru pod ní sníží, odstraní se negativní vlivy na konstrukci a zabrání se akumulaci vlhkosti v půdních prostorách. Ventilací se vyrovná teplota vně i uvnitř střechy a konstrukce může odolávat náhlým změnám teplot, třeba těm, které vznikají v důsledku letních bouří. Vzduch musí mít možnost volně cirkulovat mezi izolací a přibitým střešním záklopem, od okapů k hřebenům. Tím se prodlouží životnost střechy, zvýší se komfort bydlení a upraví vlhkost v domě, což vede k nižším účtům za služby, protože sušší izolace lépe funguje.

SPRÁVNÁ STŘEŠNÍ VENTILACE

Nejdůležitějším faktorem u střešní ventilace je požadavek „vyváženého systému“. Znamená to, že každý cm2odváděného vzduchu musí být vyvážen nasáním stejného množství vzduchu přiváděného. Vyvážený systém zajistí, že se z podkroví odvětrá škodlivé teplo a vlhkost, což povede k ochraně střechy před předčasným zastaráváním a nákladnými opravami. Pokud má střecha řádně vyvážený systém, vzduch proudí od okapů z dolní části podkroví k jeho vrcholu a vytlačuje přirozeným proudem teplo a vlhkost, přičemž se využívá tlak vzduchu, termický efekt a difuze. Profesionálové ve stavebnictví dodržují standardy statické ventilace, jež jsou uváděny v požadavcích na správné odvětrávání. Tyto požadavky stanoví poměr 1 : 300. To znamená jeden cm2 ventilace na každých 300 cm2 izolované střešní plochy. Kromě toho vyžadují specifikace dobrého odvětrání podkroví vyvážený ventilační systém – 50 % odvětrávačů u okapu a 50 % v horní části střechy.

POSTUP POKLÁDKY

Na dřevěné bednění, vytvořené z vyzrálých prken či OSB desek, oplechované u okapové hrany, se pokládá pojistná hydroizolace: asfaltové pásy na skelné rohoži či stále častěji používané lehké podkladní pásy, odolné proti vodě, které částečně vyrovnávají i případné nerovnosti. U sklonu pod 20° jsou nutné samolepicí podkladní pásy. Nesmí se používat klasická papírová lepenka, která nasává vlhkost, protože ta vytvoří na střeše vlny a sníží její životnost. Po zajištění bočního závětrného plechování se pokládají jednotlivé šindele. Pro hřebeny či nároží se používají výřezy ze šindelů, které se přes hřeben čí nároží přehnou. Pro uchycení šindelů je nutné používat dostatečně dlouhé, korozi odolné hřebíky. Ideální doba pokládky je od jara do podzimu – zaručuje perfektní přilepení jednotlivých šablon k sobě navzájem.

JAK POZNAT KVALITNÍ ŠINDEL?

Kvalitní a dostatečně silná nosná vložka ze skelných vláken zaručuje tvarovou stálost i odolnost proti podélnému i příčnému zatížení, kterým je střecha a celá stavba vystavena. Důležitá je i kvalitní saturace vložky asfaltem, která zajistí pevné přilnutí spodní a vrchní vrstvy.

Asfalt prochází před nanesením na šindel procesem oxidace. Ten zvyšuje jeho odolnost vůči vysokým teplotám, kterým je střecha v létě vystavena. Kvalitní šindele mají minimální odolnost proti stékání při 90 °C, lepší šindele i vysoko nad 100 °C. POSYP Barevný minerální posyp tvoří estetickou a ochrannou vrstvu. Musí být nanesen v dostatečné tloušťce, aby ochránil asfalt před slunečním UV zářením. Zároveň tvoří viditelnou část na střeše, a tak je nutné, aby byl dlouhodobě stálobarevný. Důležitá je i přilnavost materiálu, která minimalizuje splavování posypu do okapů. Vhodné je používání drceného křemičitého kamene s keramickým obalem.

Vyplatí se spolehnout na dlouholeté zkušenosti výrobců, kteří znají technologii výroby šindelů desítky let, a nenechají si zkazit pověst nízkou kvalitou.

Z ČEHO JSOU VYROBENÉ

K výrobě dřevěných šindelů se v našich podmínkách používá v zimním období čerstvě pokácené smrkové či modřínové dřevo. Vybírá se ve vyšších polohách takové, aby jeho letokruhy byly hustě vedle sebe a vlákna se stáčela mírně doleva. Dřevěné šindele se vyrábějí štípáním a pak se ručně opracovávají pořízem. Podle délky budoucího šindele se nařežou špalky, paprskovitě se rozštípají, opracují pořízem na obřezlici, vyfrézuje se drážka a hotové šindele se vyrovnají do hranic chráněných před deštěm, aby do léta vyschly (zručný řemeslník vyrobí za směnu 150 – 200 ks). Vyschlé šindele se pak vyrovnávají do balíků po 1 m2 a namáčejí se v ochranném roztoku. Takto vyrobený šindel je po vyschnutí připraven k pokrývání. Pracnost ruční výroby a originalita každého kusu se následně projevuje v ceně této krytiny, což brání jejímu většímu rozšíření.

Žádné komentáře

Napsat komentář