Pokud jste byli na jaře v zahradě dostatečně pilní, v létě si ji můžete především užívat.
Trávník v ohrožení
Zhasněte žízeň nejen sobě, ale i zahradě. S automatickou a dobře nastavenou závlahou je to jednodušší, postará se o to za vás. Pokud trávník během veder zpomalí růst, přizpůsobte tomu interval sečení. Opatrní však buďte při hnojení trávníku, vhodné jsou takzvané udržovací dávky hnojiva.
Hnojte až pár dní po posečení a ne během horkých slunečných dnů. A pokud pro teplo některou dávku vynecháte, vůbec to nevadí. Horší je na tom trávník bez automatické závlahy, pro něj je horké a suché léto velký stres, dokonce mu půjde o přežití. Udržíte ho zálivkou.
Zalévejte pod listy
V suchém létě bývají pořádně žíznivé i záhony, v zásadě však méně než trávník. Když absentuje kapková závlaha, vypozorujte podle růstu, případně vadnutí, kolik vody vyžaduje který druh. Podle toho jim konví nebo přímo z hadice dopřejte větší nebo menší zálivku. A nemusí to být denně.
Zásada je zalévat pod listy na půdu, ideálně brzy ráno nebo později večer. Jsou i druhy rostlin, které horka přežijí docela dobře i bez zálivky, i když se obvykle zpomalí jejich růst. Patří k nim naše původní, ale i cizokrajné suchomilné druhy, například levandule úzkolistá, šalvěj lékařská, divizna a různé rozchodníky a skalní růže.
Jinou kapitolu představují letničky a vůbec rostliny v květináčích, které jsou zcela odkázány na vás. Platí, že čím menší je květináč, tím rychleji proschne a vyžaduje zalít, v vedrech klidně i dvakrát denně. Zalévejte malou konvičkou s odstátou vodou.Vodu vlijte i do misky. Jistou úlevu představují květináče s rezervoárem vody a indikátorem stavu hladiny.
Když je vody přebytek
Prší několik dní za sebou? Zkontrolujte květináče umístěny pod holou oblohou, zda se v nich nehromadí voda. Při těch s odtokem by mělo být vše v pořádku, pokud je půda velmi mokrá, vylijte vodu z misek. V nádobách bez odtoku se voda hromadí na dně a může za pár dní zcela „udusit“ kořeny.
Jak ji odtud dostat? Nádobu is květem opatrně položte na několik hodin na zem do vodorovné polohy, voda díky gravitaci postupně vyteče. Pak je přeneste pod převis střechy či pod zastřešenou terasu. A přeložte tam i květináče s odtokem, příliš mnoho vody, která odtéká pryč, vymývá ze substrátu živiny.
Letničky zaštipujte a hnojte
Většina letniček je již v červnu dobře rozrostlými a rozkvetlá. Odkvetlé kvítky odštipujte nehty, vystrihávajte malými nůžkami nebo vylamujte podle druhu a toho, co půjde nejlépe. Prodloužíte tím interval kvetení, protože cílem každé rostliny je přinést semena. Pravidelně jim dopřejte vhodnou výživu, což je udrží v dobré kondici. Abyste podpořili kvetení, hnojte speciálním hnojivem na letničky nebo kvetoucí rostliny.
Druhá šance na kvetení
Trvalky rozkvétají postupně během roku a na rozdíl od letniček kvetou jen několik dní až týdnů. Pokud neplánujete polodivoký zahradu, ve které dozrávají semena a odkvetlé květenství vytvoří zajímavé podzimní efekty, květy po odkvětu odstraňte.Většina trvalek a některé keře, jako růže, levandule, šalvěje i japonské tavolníky, rozkvetou do podzimu ještě jednou, i když ne tak hojně jako poprvé.
Udržujte živý plot
Podle druhu, který tvoří živý plot, ale i podle toho, do jakých maximálních rozměrů ho plánujete pustit, zvolte interval stříhání. Také platí, že mladý živý plot stříhejte i vícekrát za rok, aby se co nejvíce rozvětvuje. Později obvykle postačí udržovací sestřih asi dvakrát za rok.
Jako vhodné období se uvádí červen a srpen nebo září. Dlouhé dřevité řízky můžete odvézt do sběrného dvora nebo je použít na založení nového kompostu, kde je dáte na spodek. Na rozložení budou potřebovat dva až tři roky. Další možnost je podrtit jejich v drtičce a zamíchat do kompostu.
