Otázka, jak široký má být vstup do sprchy, se zdá jednoduchá, ale v praxi rozhoduje o pohodlí, bezpečnosti i životnosti celé koupelny. Rozměr vstupu ovlivňuje typ dveří, místo pro manévrování, tělesné proporce uživatelů i to, zda sprchu používají děti, senioři nebo osoba s omezenou hybností. Za obecně funkční minimum pro běžnou domácnost považuj čistou průchozí šířku kolem 70 cm, komfort začíná na 75–80 cm a univerzální volba je 80 cm. Pokud chceš myslet na budoucnost nebo vyšší hmotnostní kategorie, cíl 90 cm a víc, ale počítej s dopady na těsnění a ochranu proti rozstřiku.
Začni od sebe a prostoru, ve kterém se hýbeš. Širší ramena, potřeba se otočit se sprchovou stoličkou nebo asistovat dítěti znamenají, že 70 cm může být málo. Pro samostatného uživatele standardní postavy funguje 75–80 cm, pro pohodlný průchod s ručníkem či košíkem na kosmetiku spíš 80–85 cm. V bytech s úzkou dispozicí se často balancuje mezi místem pro otevření dveří a šířkou vstupu. Když jde o domácnost s proměnlivými nároky, je lepší změřit nejširší bod postavy, přidat aspoň 10–12 cm rezervy a zohlednit úhel, pod kterým se do sprchy vstupuje. Jako rychlé pravidlo palce: minimum 70 cm, doporučení 80 cm, pro dlouhodobou univerzálnost 90 cm, pokud to půdorys dovolí. Pamatuj, že subjektivní komfort se projeví i v tom, jak snadno si ve vstupu vyměníš místo s kapkami vody a jak málo se dotýkáš skla ramenem.
Důležitý je rozdíl mezi „jmenovitým“ rozměrem koutu a skutečnou čistou průchozí šířkou. Výrobce může uvádět například 90×90 cm, ale profily, těsnící lišty a zarážky ti z užšího křídla ukrojí i několik centimetrů. U křídlových dveří navíc část šířky „sežere“ překryt a dorazy, u posuvných zase šířka překrytí křídel. Při plánování proto počítej s tím, že reálný průchod bývá o 3–6 cm menší, u některých konstrukcí i víc. Jestliže používáš prahové lišty nebo magnetické pásky, ověř jejich tloušťky a polohy, protože ovlivňují nejen těsnost, ale i pocitovou šířku. Měř vždy „světlou“ šířku mezi nejvíce vystouplými prvky, tedy mezi dorazem a protilehlým sklem, nikoli od zdi ke zdi. Teprve čistá průchozí šířka – ne katalogový rozměr – je hodnota, podle které dělej konečné rozhodnutí.
Typ otevírání dveří dramaticky mění to, jak široký vstup skutečně dostaneš. Křídlové dveře umí nabídnout největší světlý průchod, ale vyžadují prostor pro výkyv; posuvné šetří místo v koupelně, zato mívají užší průchozí šířku kvůli překryvu křídel; skládací (bi-fold) jsou kompromis, který zvětší průchod v malých koupelnách. U pivotových pantů si všimni polohy osy: čím víc je osa posunutá dovnitř, tím užší je reálný vstup při stejné šířce křídla. Walk-in řešení bez dveří působí vzdušně a bezbariérově, ale ergonomie vyžaduje větší rezervu šířky i délky proti rozstřiku. Rámové systémy s výrazným prahem zpomalí vodu, ale mohou zmenšit šířku a hůř se překračují. Bezrámové sklo s decentní prahovou lištou přidá volnost ramenům, ovšem žádá si přesnější montáž i lepší odvod vody. Pokud stavíš pro seniory, kombinace posuvných dveří s nízkým prahem a šířkou 85–90 cm bývá ergonomicky i bezpečnostně nejjistější.
Šířka vstupu není jen o pohodlí, ale i o bezpečnostních scénářích. V krizové situaci musíš být schopný rychle vycouvat, otočit se, podržet se madla nebo někomu asistovat. Pro osoby se sníženou hybností a pro budoucí bezbariérové úpravy je dobré cílit na 90–100 cm, možnost instalace lavice a madel a nízký či žádný práh. Jestli počítáš s pojízdnou stoličkou nebo invalidním vozíkem, přidej nejen na šířce vstupu, ale i na délce koutu a poloměru obratu u dřezu či WC. Zvaž také protiskluz R10–R11 v okolí průchodu, aby širší vstup neznamenal ‚rychlejší‘ vodu ven, a tedy větší riziko smyku. Bezpečný kompromis pro běžné domácnosti je 80 cm čisté šířky dnes a možnost jednoduchého zvětšení na 90 cm při rekonstrukci zítra. Tento přístup drží rozpočet na uzdě, ale neuzavírá dveře budoucím potřebám, které přijdou s dětmi, úrazy či stárnutím.
Před objednávkou si vstup nasimuluj malířskou páskou na podlaze i na stěnách a projdi se s ručníkem přes rameno. Počítej s rezervou na obklad, vyrovnávací stěrku, tmel a profily, protože každý milimetr materiálu umí ukrojit z průchodu víc, než čekáš. Pohlídej spád podlahy směrem k žlabu, aby širší vstup nevedl k přenosu vody do koupelny, a promysli umístění pevných stěn vůči stříkajícímu proudu. Když se nevejde 80 cm, zkus obratnější geometrii: zešikmenou pevnou stěnu, asymetrický kout 80×100 cm s posuvem, nebo walk-in s delším bočním panelem a odkapovou zónou. U křídlových dveří si zkontroluj, zda klika, madlo a magnet netrčí do průchodu; u posuvných, jestli madlo neomezuje překryt a jestli kolejnice nevyžaduje vysoký práh. Jasné závěry: v malých koupelnách zvládnutelné minimum 70–72 cm, rozumné doporučení 80 cm, pro komfort a přístupnost 90–100 cm dle prostoru a typu dveří. Když to uděláš s rozmyslem, získáš vstup, který je příjemný každý den, nejen v den kolaudace.
